Schodišťová mezizeď – věnec

V projektové i post-projektové fázi jsem pořád hodně přemýšlel o tom jak vyřešit střed schodiště. V prvopočátku jsem byl naprosto přesvědčený o tom že tam dáme skleněné zábradlí a bude hotovo. Postupem času jak se stavělo tak už jsem si tím nebyl tak jistý. Respektive ještě do doby kdy to vypadalo že budeme mít prefabrikované schodiště jsem o tom stále byl přesvědčený. Jakmile vyhořelo schodiště na špatném časovém plánování pražské Prefy, bylo jasné že budeme muset zhotovit schodiště staveništně a protože mi chlapi zedníci řekli že šalovat ho nebudou ani za sto tisíc tak jsem si to potřeboval ulehčit a nechal jsem tehdy vyzdít středovou příčku až nad úroveň budoucího schodiště. Tím bylo rozhodnuto o tom, že celý plán se skleněným zábradlím padá. Na jednu stranu jsem rád, protože už nyní nehrozí žádný pád z druhého patra dolů.

Šalování věnce

Šalování jsem si už něco užil tak už bych to pomalu nazval rutinou. Ze začátku stavby je všechno “ježiš jak to udělám?” ke konci hrubé stavby už je to spíš v duchu “Další šalunk? Sem s tím!”. Tentokrát ale obrovsky pomohl můj hitech laser od DeWaltu, už jsem ho několikrát zmiňoval a ještě určitě spoustukrát zmíním. Rovina je jasná věc, když ale přijde na řadu šalování nakloněné roviny tak můžete zahodit vodováhu, protože ta vám moc nepomůže. Zato laser, který navíc umí držet linii i při náklonu, je pomocníkem k nezaplacení. Postupoval jsem tak že jsem od hrany každého schodu odměřil 100cm, aby byla dodržená normovaná výška zábradlí. Pak jsem vyladil laser tak aby mi přesně tuhle linii držel. Přiložil jsem první desku a pomocí natloukacích hmoždinek přidělal. Využil jsem hmoždinky protože jsem bohužel neměl zrovna žádné turbošrouby. Moje rada zní, pokud stavíte z VPC tak úplně zapomeňte že existují nějaké hmoždinky, na všechno berte turbošrouby. Je to varianta lepší a levnější a hlavně narozdíl od natloukacích hmoždinek je prostě vyšroubujete a máte uvolněno, v díře vám nic nezbyde a nemusíte to dál nijak řešit.

Po přidělání první desky jsem si z prken rychle ztloukl 3 kobylky jako při minulých šalováních. Protilehlá deska by se mi jinak trochu špatně přidělávala v té výšce okolo 4m. Usadil jsem jí tedy na vruty a nasadil kobylky. Dole jsem pak vložil menší prkýnko k vyhranění spodní plošky svisle se zdí. Zašalování horní desky na příčce z ytongu už bylo otázkou dvou prken chycených vruty přímo do ytongu.

Armování

Jako armaturu jsem využil zbytky co mám různě poválené kolem domu, našel jsem úzký odřezek kari sítě a rohové příložky. Nějak jsem to poskládat a svázal dohromady. Přecijen tady tolik o tu pevnost nejde ale spíš o tvar. Vynechat armaturu bych si ale netroufl.

Betonáž

Druhý den jsem se rozhodl věneček vybetonovat. Pro tyhle účely jsem koupil hotovou betonovou směs v pytlích, stačily 4 pytle, které jsem rozmíchal míchadlem v kýblích. Po uložení betonu do bednění jsem ho pěchoval latí aby všude zatekl. Nejtěžší část byla vyrovnání šikmé části, kdy má beton tendenci sjíždět dolu, přecijen je to velmi hustá kapalina. Takže jsem vždy vyhladil a pak strhnul pupek, který se formoval o kousek níž, postupně jsem dospěl k celkem hladkému a i rovnému povrchu.

Odšalování

O dva dny později jsem bednění sundal a výsledek je super. Trošku to později ještě porovnám lepidlem a z boků to srovná omítka. Také jsem si našel čas konečně odšalovat spodní desku schodiště a i tam je výsledek super. Mohlo být ještě trochu lépe, ale jsem s tím spokojený, nerovnosti také srovnám lepidlem. No a tím se chýlí dnešní článek ke konci.

Líbil se vám tento článek? Přidejte se k 121 sledujícím a dostávejte informace o nových článcích ve chvíli kdy je vydáme. Klikněte a zadejte svůj email, nemůže to být jednodušší.