Sádrové omítky dříve než se myslelo

Anhydrit ještě ani pořádně nestihl vyzrát a už mi volal jednatel firmy co nám dodávala anhydrit a také měla dodávat sádrové omítky zhruba měsíc po anhydritu. Všechno bylo jinak, vybouchla jim jedna stavba kvuli absenci elektrické energie a že prý dneska se k vám nastěhujeme a jedem bomby omítky. Jsem říkal prrr to nééé já nemám tohle a támhleto a takhle to nejde a jsem v práci… no nebudu lhát jímala mě panika. Každopádně jsem borce přibrzdil a že nejdřív tak jako další den, že dnes fakt né. No každopádně na jednu stranu jsem byl samozřejmě moc rád, že nebudu na omítky čekat měsíc, vytrhlo mi to trn z paty, jenže toho fakt hodně chybělo. Neměl jsem osazené elektrokrabice, zacpané díry kolem VZT, namontovaný průlez na půdu a také vzduchotěsný nátěr nebyl kompletní. Spousta práce, málo času a jen dvě ruce. Tak takhle probíhaly přípravy na omítky za běhu samotných omítek.

Lepení krabiček

Krabičky jsem chtěl v klidu spočítat a koupit s nějakou top slevou, nakonec jsem vykoupil narychlo DEK v Teplicích, kde jim po mém nájezdu nezbyly krabičky žádné a já přesto ještě potřeboval další. Nicméně většinu jsem jich nakoupil. Na tuhle fázi jsem si také pozval na pomoc strejdu mé ženy, se kterým jsem dělal rozvody elektra. Omítkáři si také naporoučeli aby krabičky vykukovali přesně o 10mm, tak jsem tedy na 3D tiskárně vytiskl usazovací pomůcku. Čekal jsem kdovíjak dlouho tahle fáze nezabere, ale naštěstí se ukázalo že jsme většinu krabiček usadili za jeden pouhý den. Těch pár co mi chybělo, jsem pak už v různých volných chvílích usadil sám.

Ucpávání děr kolem VZT a další hrátky

V nosných zdech jsem prostupy pro VZT boural dodatečně co nejmenší a tak je stačilo vyplnit montážní pěnou. V příčkách jsem ale strategicky pro VZT vždy vynechal cihlu. Zde to tedy bylo trochu složitější. Rozhodl jsem se to vyřešit pomocí XPS. Nakoupil jsem desky XPS o tloušťce 30mm a z nich řezal pásky a pomocí lepící pěny usazoval pásky kolem VZT potrubí. Zbylé škvírky už jsem pak pouze vypěnil. XPS pak poskytlo dostatečnou únosnost pro zaomítnutí. Kromě děr ve zdech jsem také potřeboval zúžit dveřní otvory pro interiérové dveře, aby byl prostor pro obložky. Týkalo se to dveří do komory pod schody a do pracovny. XPS jsem zde nalepil také na pěnu. Musím říct, že XPS lepené na pěnu drží neskutečně a urvat to asi fakt nejde.

Montáž vzduchotěsného průchodu na půdu

Jak vyřešit půdní vlez bylo také velké dilema, nicméně jsem se rozhodl oslovit našeho budoucího dodavatele kuchyně s tím, že pro něj mám challenge. Vysvětlil jsem mu potřebu dvířek, které budou současně za rozumnou cenu a budou jak vzduchotěsné, tak v rámci možností zateplené. Zhostili se tohoto úkolu bravůrně a dodali krásná dvířka až je škoda že nebudou vlastně skoro nikdy vidět. Jestli budou vzduchotěsné jsem mírně pochyboval ale říkal jsem si že to je to nejméně důležité v tuhle chvíli.

Na půdě jsem měl přesahující OSB desky, které lemovaly samotný průlez. Řešil jsem tedy jak to zde skoulet, přemýšlel jsem jak je zaříznout do roviny, na rozumný způsob u kterého bych si neuřízl ruce jsem neobjevil a tak jsem šel aditivní cestou. Pro průlez jsem tedy vytvořil vyrovnané sedlo z XPS, které jsem nalepil kolem OSB desek a přetáhl přes OSB a XPS vzduchotěsnou rovinu, kterou jsem vyřešil jak jinak než SoudaTight nátěrem od Soudalu. Na přilepení průlezu jsem pořídil nějaké hyper dyper lepidlo na dřevo v tubě a přilepil ho vydatným množstvím na místo. Po vytvrdnutí jsem na průlez vrátil dvířka a otestoval funkčnost.

Samotné omítání

Zatímco jsem běhal od přípravy k přípravě, tak mi omítkáři stále šlapali na paty. Naštěstí ale omítání šlo trochu pomaleji než jsem očekával. Myslel jsem že za týden mají celý dům hotový, přitom to trvalo bezmála měsíc od prvního výstřiku po kompletní vyklizení a uklizení stavby. K samotnému omítání toho není potřeba zase tolik, stačí třífázová zásuvka, přívod vody (jak se ukázalo je potřeba stabilní tlak více jak 2bary – měl jsem redukční ventil nastavený na 3,5bar a při odběru klesal pod požadovanou úroveň, musel jsem tedy nabombit tlak a pak už to všechno jelo) no a jako poslední je potřeba hooooodně materiálu. Tuším že tu padlo zhruba 6tun suchého materiálu. Pokud jde o sádrové omítky, tak je to opravdu krása, jsou nádhěrně hladké a po vymalování je nerozeznáte od SDK. Musím každopádně uznat že chlapi tu odvedli krásnou práci a byla s nima super sranda. Bohužel si neodpustím povzdechnutí nad tím, že jsem je zaboha nepřesvědčil ani nedonutil udělat omítky na pár málo stropech, kde jsem SDK mít nechtěl. Napřed se nechali zdánlivě ukecat, tak jsem zadrážkoval kabeláž pro světla, osekal nepovedený rohový překlad aby to bylo krásně omítnuté až ke stropu, u čehož jsem málem vypustil duši aby mi nakonec řekli že fakt jako do toho nejdou? No radost jsem neměl.

Jednatel SOLAPu mi ale říkal že sádroš bude super, má na to také partu a bude to v pohodě. Já se bál toho že strop 255cm bude klaustrofobický a nějak jsem si to furt nechtěl nechat vymluvit. Nakonec jsem ho požádal jestli bychom se mohli přijít podívat k němu, když má strop v obýváku také kolem 255cm a v kuchyni dokonce ještě nižší. Pozval nás s manželkou tedy k nim domů a zjistili jsme, že to opravdu není nic hrozného a vlastně to vypadá docela dobře. Domluvili jsme se tedy na tom že udělá cenovou nabídku na SDK a bude se dělat i SDK.

Omítkama také začla asi nejtěžší fáze stavby. Protože spolu s omítkami začaly také práce na fasádě, před koncem omítek už začínaly práce na sádroších a vše se to muselo zkoordinovat. Na druhou stranu o měsíc a půl později byl barák neskutečně kupředu. O tom zase více v dalších článcích.

Líbil se vám tento článek? Přidejte se k 89 sledujícím a dostávejte informace o nových článcích ve chvíli kdy je vydáme. Klikněte a zadejte svůj email, nemůže to být jednodušší.