Trochu jsem se na čas odmlčel. Bohužel jsme byli pod palbou jako nikdy. Finišovali jsme všechny možné přípravy a hnali stavbu kupředu aby jsme nenabrali další zpoždění. Ihned návazně na předchozí článek o vnitřní kanalizaci tak následuje provádění vnitřních rozvodů vody a páteře topení. Bohužel nám vypadl vodař/topenář, jak jsem již ostatně zmiňoval v předchozím článku a tak jsme byli nuceni zařadit na program další svépomocnou fázi a to právě provedení rozvodů vody.
Výběr materiálu
Původní vodař nám měl realizovat rozvody v systému Rautitan od Rehau, to se mi moc líbilo, celistvá trubka bez spojů v podlaze. Trubka je variantou pex-al-pex potrubí, které má tu vlastnost že jde ohýbat a drží tvar. Místo všemožných kolen tak jde větší ale i menší posuny vůči ose vedení řešit ohybem či vytvarováním do téměř libovolného tvaru. To se mi líbilo. Nicméně tento systém vyžaduje poměrně drahé nářadí a s půjčením by to asi nebylo jednoduché vzhledem k tomu o jak málo rozšířený systém se jedná.
Začal jsem tedy zkoumat možnosti, svařovat prehistorické PPR se mi nechtělo, divím se že to ještě někdo dobrovolně dělá, ale budiž. Zajímalo mě jak se rozvody dělají v zahraničí, třeba za mořem v USA. Tam se vždy masivně jelo v mědi, nyní ale nedělají rozvody téměř jinak než v PEXu (bez hliníku). Zároveň jsem díky zabroušení do zahraničí objevil tzv. homerun systém rozvodů, kdy v technické místnosti jsou rozdělovače jako u podlahového topení (ale na vodu) a každý jednotlivý koncový prvek (nástěnka, připojení geberitu nebo podomítkové baterie) znamená samostatnou trubku od rozdělovače až ke koncovému prvku. Výhodou je pak minimální plýtvání vodou a nepotřeba cirkulace teplé vody. V 10ti metrech 16x2mm pex-al-pex trubky je totiž pouhých 1,1litru vody. Tím pádem odpuštění tohoto množství vody zabere jen třeba 2-4s dle průtoku baterie. Navíc se v takovém případě vyplýtvá právě ten jeden litr vody než začne téci teplá voda. To mě zaujalo natolik, že jsem se pohroužil do samostudia. Zvažoval jsem provedení alpexu pomocí svěrných šroubení abych nemusel kupovat nebo půjčovat speciální nářadí. Nakonec ale, zejména kvůli omezenému výběru, jsem se rozhodl pro provádění lisovaných spojů. Na provádění lisovaných spojení jsem si pak pořídil ruční lisovací kleště za cca 3,5tisíce.
Většinu materiálu jsem pak objednal online, zejména u trubek jsem řešil aby měly atest na pitnou vodu. Nakoupil jsem asi 150m trubek průměru 16mm a také asi 20m trubek průměru 26mm (pro páteř topení a propojení rozdělovačů s řadem).
Rozdělovače pro vodu jsem si chtěl vyrobit z trubek a lisovacích spojek, nakonec jsem od tohoto způsobu upustil hlavně kvůli místu v technické místnosti, a jsem rád, že jsem se té myšlenky vzdal. Rozdělovače jsem nakonec sehnal pěkné od firmy Tiemme. Oproti těm pro podlahové vytápění mají vyosené ventily a tak tělo rozdělovače je plnoprůtočné a neomezuje průtok pro ostatní vývody. Přecijen u vody jsou výrazně větší nároky na průtok než u podlahového topení.
Když už mi dorazily veškeré objednávky, mohl jsem se pustit do příprav.
Přípravy na provádění rozvodů
Ještě před tím, než jsme se mohli pustit do samotného tahání trubek bylo potřeba připravit si koncové prvky. Koncovými prvky myslím zejména nástěnky pro klasické baterie. Kromě nástěnek pak Geberity pro WC a iBoxy od HansGrohe pro podomítkové baterie. Vše jsem si připravil do odpovídajících výšek.
Stojánkové umyvadlové baterie standardně vyžadují roháčky ve výšce 600mm od čisté podlahy, to stejné platí pro přípojky vody pro myčku a stojánkovou baterii u dřezu v kuchyni. Vanovou baterii jsem pak dal do výšky 150mm nad očekávanou hranu vany. Pokud jde o umístění baterií a vývodů ve sprchách jsem se inspiroval obrázky na webu www.perfecto.cz.
V rámci příprav také bylo nezbytné zvolit si výšku usazení rozdělovačů pro vodu a vyřešit jejich uchycení. Pro tyto rozdělovače se sice prodává jakýsi držák na zeď popř. do skříně, nicméně ten počítá pouze se dvěma patry (studená a teplá), my máme ale ještě dešťovku a tak jsem musel vymyslet co s tím. Napadlo mě že bych mohl upevnit rozdělovače na montpásky (ocelové se šnekovým šroubkem). Změřil jsem si tedy průměr rozdělovačů a dojel je koupit. Otevřel jsem si svůj oblíbený 3D modelovací program Fusion 360 a začal prototypovat držák. Na 3D tiskárně jsem si pak vytiskl první testovací kus, jen cca z půlky abych mohl vyzkoušet zda tam pasuje montpáska. Nepasovala tak jsem ještě upravil velikost žlabu pro její vedení. Vytiskl jsem druhý prototyp a ten už seděl dobře. Nebudu to protahovat asi na 4. nebo 5. pokus jsem vyladil délky jednotlivých držáků. Montáž na zeď jsem měl vymyšlenou pomocí kombišroubů, ostatně jako běžné objímky pro potrubí. Akorát jsem musel do držáků vložit matičky do připraveného otvoru a našroubovat celý držák na zeď a dotáhnout.
Tahání trubek
Na tahání trubek jsem poprosil manželku zda by jela se mnou mi pomoci. Dceru jsme udali na hlídání a tak jsme se do toho mohli pustit. Nejsložitější (spíš tedy nejnáročnější) se ukázalo býti natahování izolace. Napřed jsme začali taháním trubek a teprve poté jsme natahovali izolaci a to se ukázalo jako utrpení. Tak jsme pokračovali opačně, tak že jsme napřed natahovali izolaci a pak teprve tahali trubky už s izolací. To vědět tak bych snad možná koupil i variantu trubek s již nataženou izolací. I tak to byla ale super rychlá práce. Za jeden den jsme zvládli natáhnout trubky v obou koupelnách, na horní záchod a také do kuchyně. Celkem tedy 15 vývodů z celkových 21. Tam kde byly připravené nástěnky jsme také trubky rovnou i zalisovali. Lisování je naprosto geniální činnost. Trubka se zastřihne, zhalibruje a odhrotuje, zasune do spojky (nástěnky, kolínka, apod…) nasadí se kleště, cvak a je to. Výhodou je pak opakovatelnost spoje, každý je vždy lisovaný při stejném tlaku a tak nejde spoj přetáhnout nebo nedotáhnout jako hrozí u svěrných šroubení.
Tím jsme pro ten jeden den skončili s tím, že zbylé trubky už zvládnu dotahat sám. Postupně jsem pak natáhl trubky pro venkovní vývody 2x dešťovka, 1x pitná. Pro pračku a také pro na poslední chvíli vymyšlenou výlevku. Zbyl nám jeden vývod studené a teplé vody tak jsme si řekli že výlevku uděláme, respektive alespoň přípravu na ní.
Pak jsem se nějakou dobu věnoval lisování dalších tvarovek a nástěnek. Dokončil jsem lisování vývodů pro pračku, výlevku, v kuchyni pro myčku a baterii a venku pro venkovní vývody, kde jsem nakonec dole u podlahy udělal Lka a nahoře na zdi nástěnky. Při ohýbání venku se mi totiž jak jsem zjistil, podařilo všechny trubky zlomit.
No a když jsem měl vše nalisováno tak byl čas udělat také šroubové spoje u iBoxů a Geberitů. Na pakování závitů jsem na doporučení používal Tangit šňůru. Začínal jsem tedy s Loctitem ale prý ten občas, ač zřídka, ale teče. Tangit prý nikdy. Je fakt že mi pár spojů teklo po následné tlakové zkoušce a z Tangitem zatím nic, tak uvidíme.
Zapojení rozdělovačů
Po natažení všech trubek byla v technické džungle trubek trčící do všech stran v místě budoucího umístění rozdělovačů. Bylo potřeba si rozmyslet jak chci aby jednotlivé vývody šly za sebou a také aby ideálně byly související vývody teplé a studené vody na stejné pozici. Čistě pro pořádek. To se mi podařilo a díky přiloženým štítkům jsem si mohl jednotlivé vývody označit ikonkami. Následně si zalaminuji A4ku s popisky co je který vývod zač a v jakém patře.
Postupné zapojování rozdělovačů šlo dobře s nastavitelným klíčem. Když jsema ale zapojoval vývody do prostředka rozdělovače pro dešťovou vodu, zaboha jsem nemohl svěrné šroubení uchopit. Koupil jsem si tedy klíč č. 24 s jedním koncem s očkem. Flexou jsem odřízl kus odpovídající průměru trubky plus nějaká drobná vůle a zabrousil řezné hrany do kulata. Vyrobil jsem si tak klíč, který jde nasunout na trubku a i jen o pár stupňů dotahovat matice svěrného šroubení. Vědět jak komfortní to bude, vyrobil bych si ten klíč hned na začátku. Pokud tedy půjdete stejnou cestou je tohle můj tip pro váš komfort ;).
Tlaková zkouška
Chtěl jsem provedení tlakové zkoušky nechat na vodácích, když už neudělali rozvody tak aby alespoň udělali tlakovku. Ani do toho se jim nechtělo a že si to mám natlakovat kompresorem vzduchem sám. No dobře, tak jsem nakoupil koncovky na rychlospojky pro vzduch a na rozdělovače je před ventil přidělal. Vše jsem natlakoval na 8bar (víc náš kompresor neumí) a říkal si že počkám co se stane. No stalo se že 8bar docela dlouho drželo ale ukázalo se že někde musí něco unikat a postupným zkoušením jsem zjistil že to jsou sprchy. Nakonec jsem to nevydržel a domluvil si půjčení tlakové pumpy v DEK stavebninách v Teplicích a rozhodl se to natlakovat vodou. Napustil jsem tedy vodu do systému a každý vývod jednotlivě odpustil. Už při tlaku cca 4bar co jsem tam napustil z řadu začli viditelně prokapávat některé spoje u iBoxů. Vodu jsem tedy zavřel, iBoxy vypustil a spoje předělal. Následně jsem opět napustil vodu a odvzdušnil. Napojil jsem pumpu a natlakoval všechny rozdělovače na 10bar. Tlak po 1h a 2h neklesl prakticky vůbec, po 3h byl zhruba o 0,2bar nižší, to je hodnota, která je akcepotvatelná po hodině dle normy. Tak jsem všechny spoje ještě důkladně prošel a zjistil že ještě jeden spoj u jednoho iBoxu drobně musí mlžit protože když do něj fouknu tak vyletí pár kapiček na zeď. Napřed jsem si říkal že to bude OK, při tlaku 3bar co pak bude v rozvodech stále to nemůže nic dělat ale nedalo mi to a tak jsem tenhle spoj také ještě předělal. Znovu jsem zatím netlakoval ale při běžném tlaku z řadu, který je kolem 6,5bar to nic neudělalo. Ještě si pak před SDK půjčím pumpu jednou a natlakuju to projistotu znovu na 10bar, ať mám úplný klid.
Páteřní vedení pro topení
Další část rozvodů vody a topení, která vyžadovala výpomoc, bylo páteřní vedení k rozdělovačům podlahového topení. Opět jsme tedy vyrazili se ženou se s tím poprat. Docela studená sprcha byla hned jak jsme si sáhli na trubku s průměrem 26mm a došlo nám, že tu končí všechna sranda. Ohnout tuhle trubku už nebylo vůbec jednoduché. Rozhodli jsme se tedy použít kolínka, kterých jsem naštěstí měl přesně přesné množství. Odměřili jsme si tedy jednotlivé kusy trubek a nastříhali si je. Pak jsme sestavili na zemi Lkus, který šel v technické místnosti odspodu pod strop a následně skrz zeď do koupelny, tam jsme poměrně velkým poloměrem zatočili a další kolínko přišlo do stoupačky nahoru do koupelny. Stejným způsobem jsme udělali obě větve. V rámci technické místnosti pak větve pro spodní rozdělovač podlahovky už byly pohoda. Za pár hodin jsme měli hotovo a mohli jsme jet domů. Později už sám jsem spodní a dolní větve spojil Tkusem zakončeným 3/4″ závitem pro připojení topného zdroje – tepelného čerpadla.
Filtry a příprava dopojení
V době psaní tohoto článku ještě nemám finálně dopojené přívody vod a jednotlivé rozdělovače. Mám již ale na řadu osazený hlavní uzávěr vody, zpětnou klapku, elektroventil, trojfiltr a redukční ventil nastavený na 3bar. Namontovaný mám i druhý filtr pro dešťovou vodu a obě sady filtrů mají proplach napojený na odpad. Mám také koupené vodoměry na studenou a teplou vodu s pulsním odečítáním pro chytrou domácnost. V dalším menším článku se tedy budu věnovat dopojení vody, až bude čas to udělat ;).
…