Dnešní článek bude hodně o neprůvzdušnosti obálky budovy a protože stavíme pasivní dům tak je neprůvzdušnost alfou a omegou úspěchu. Tentokrát se budu věnovat celkem složitému detailu utěsnění kontaktu dvou různých konstrukčních rovin, betonu a OSB desek. Všechny podobné detaily jsou výzvou a jejich správné provedení je klíčové k tomu aby nikde nefoukalo. Já jsem se rozhodl pro jeden velmi konkrétní způsob provedení, který není u nás zatím vůbec častý a to také proto, že použitý přípravek je tak trochu stále novinkou – u nás. V jiných zemích se už celkem běžně podobné nebo totožné přípravky používají.
Dilatační spára
OSB desky vyžadují v konstrukcích vždy kromě dilatací ve spojích pero/drážka také dilatace od okolních konstrukcí. Současně ale tyto spáry kvůli neprůvzdušnosti musíme mít perfektně vzduchotěsné, a to je výzva! Já jsem se rozhodl k vyřešení dilatační spáry použít pěnu od Soudalu Flexi Foam Gun (které říkám “šmoulí pěna” kvůli její barvě) a to z několika důvodů. Prvním důvodem je rozhodně to, že se jedná o pěnu vzduchotěsnou a druhým důvodem je že se jedná o pěnu velmi pružnou. Svým chováním připomíná paměťovou pěnu, při jejím i vcelku velkém stlačení se opět vrátí do původního stavu, narozdíl od běžné montážní pěny, která je obvykle poměrně tvrdá a při deformaci už nemá tendenci se vracet. Tím jsem tedy dosáhl nosné a trvale pružné výplně mezi deskou a věncem.
Vzduchotěsný nátěr
Pro plné vzduchotěsné utěsnění přechodu jsem se pak rozhodl použít nátěr od Soudalu, kterému říkají trefně SoudaTight. Ve variantě LQ se jedná o nátěr tmavě modrofialové barvy, vyztužený skelnými vlákny, kterým lze za běžných okolností uzavřít a utěsnit spáry o šířce až 2mm. To je důvod, proč v předchozím kroku zmiňují vypěnění dilatační spáry pěnou, protože ta spára samozřejmě má více než 2mm, v tomto případě ale právě pěna funguje jako nosná vrstva pro nátěr. V kombinaci pěny a nátěru by pak mělo dojít k perfektnímu a trvale pružnému spoji, který dovolí deskám dilatovat a přesto udrží vzduchotěsnost. Tento nátěr používáme se sousedem oba a dělali jsme si i pokusy. Když nátěr nanesete na nějaký hladký materiál a sloupnete, což nejde vůbec snadno, tak je to gumě se podobající vrstva, pevná ale pružná. Další výhodou je, že je nátěr po vytvrzení hrubý a omítatelný. Pro mě a určitě i pro vás je důležité, že s nátěrem se pracuje na jedničku, je hustý a pastovitý, ale dobře se roztírá a perfektně kryje. Práce je pohodlná a rychlá. Největší výhodou je pak asi to, že s ním lze řešit i složité detaily kolem prostupů. Upřímně si neumím moc dobře představit, že řeším přechod desek a věnce pomocí airstop pásek. Hrubý věnec by se musel asi nejdříve vystěrkovat aby na něm vůbec pásky držely a pak teprve by bylo možné pásky lepit. Nemluvě pak o tom, že by asi pásky nevyšly cenově ani výrazně levněji, a tím se dostáváme k mému překvapení co pro vás mám ;).
Vyjednanou slevu nelze využít v žádném obchodě ani stavebninách ale pouze přímo u obchodního zástupce.
Prostupy stropem pro odvětrání kanalizace a elektro
Dalším krokem bylo připravit prostupy stropem pro odvětrání kanalizace a přivedení elektřiny do půdního prostoru. Pro odvětrání kanalizace jsem použil HT trubku průměru DN110, protože přesně na ní pasuje také koncovka flexi hadice od odvětrávací tašky. Kvuli umístění větrací tašky na druhé straně vazníku jsem musel akorát ještě pomocí dvou kolen vybočit napojení ale výsledek je super. Menší HT trubky průměru DN40 jsou určené k protažení chrániček z technické místnosti. Skrz jednu přivedu silové vedení pro osvětlení půdy a také jeden nebo dva CAT kabely, kdybychom se někdy rozhodli pod střechu umístit LTE modem nebo naopak WiFi AP. Druhá bude rezervovaná pro přivedení kabelů pro solární panely, pokud se pro ně v budoucnu rozhodneme. Z obou stran desky jsem pak kolem trubek vydatně zapatlal SoudaTightem a ještě později přidám další vrstvu. Vzhledem k omezenému přístupu vesměs jediná možnost jak toto utěsnit.
Tunel za TV
Ve volném čase mezi jinými úkoly jsem se rozhodl zrealizovat tunel za TV. Navíc jsem kamarádovi slíbil zapůjčit velkou flexu tak bylo potřeba udělat všechno zbylé řezání teď. Tunel jsem udělal přesně tak jak jsem před nějakou dobou poradil sousedovi. Pořídil jsem na to hranaté PVC potrubí pro vzduchotechnické rozvody, rozměry 55x110mm jsou nejmenší možná varianta. K metr dlouhé trubce jsem ještě pořídil dvě kolínka 90° a hliníkovou pásku. Všehovšudy nějaká dvě kila, žádná trága. Na zdi jsem si vyznačil kde tunel bude, spodní vstup zhruba ve výšce zásuvek, horní pak zhruba ve výšce vágrysu, tedy 1m nad čistou podlahou. Počítám s tím, že střed TV je ideální zhruba ve výšce 120cm. Trubku pro tunel jsem si tedy zakrátil na požadovanou výšku maflíkem a osadil kolínka, spoje důkladně zalepil hliníkovou páskou a stejně tak oba vstupy aby se do nich nedostala omítka. Vyznačený tunel jsem pak řízl flexou po stranách a prostředkem. Jakmile jsem dořezal zdrhnul jsem na půl dne do druhého patra, protože dole byla viditelnost sotva na metr a dýchatelnost nulová. Později odpoledne když se prach usadil jsem vyboural bouracím kladivem naříznuté cihly a co možná nejlépe srovnal zadní plochu. Na několika místech jsem se proboural až do elektrokanálků, tak jsem je pak následně vypěnil. Po zatuhnutí pěny jsem celý kanál vypatlal SoudaTightem a nechal do druhého dne.
Další den jsem připravený kanál vyplnil pěnou a tunel do ní zamáčkl. Nahoře a dole jsem do zdi turbošrouby připevnil prkýnka aby držely tunel na místě a nevylezl ven nad plochu zdi. Pěnou jsem ještě vyplnil vzniklé mezery mezi zdí a tunelem. Po zatuhnutí pěny jsem odstranil prkýnka a celý tunel kolem dokola i přes zapatlal opět SoudaTightem. Tam nám rozhodně žádný vzduch neuteče.
Jsem upřímně docela zvědavý na náš první BlowerDoor test, zda se moje píle a důslednost v provádění vzduchotěsných opatření opravdu projeví v číslech, ale na to si ještě musím nějakou dobu počkat.