Kolektor pro tepelné čerpadlo

Několik dlouhých měsíců jsem strávil úvahami nad kolektorem pro naše tepelné čerpadlo. V projektu jsme počítali se slinky kolektorem a nějak jsem furt nevěděl jak to tam napasovat a co to bude obnášet. Strávil jsem dlouhé hodiny diskuzí s panem Imrichem Drapákem ml. ze společnosti Ge-Tra, kteří dodávají všechno co je potřeba pro zemní a jiné kolektory a vrty. Díky jeho znalostem v oblasti kolektorů jsme společnou cestou došli k řešení plošného kolektoru, který nejen že je téměr násobně levnější, ale také je výrazně snazší na realizaci – tedy alespoň v našem případě.

Plánování kolektoru

Na samotném začátku byl projekt a v něm pouze schématické zakreslení slinky kolektoru, který jsme uvažovali realizovat. Chtěli jsme slinky, ne ani tak kvůli nějaké technické výhodě, spíš jsme si nechtěli plošným kolektorem zabít půlku zahrady a slinky slibovaly přesně toto.

Koordinační situace se schématickým zakreslením slinky kolektoru

Bohužel však schématické rozvržení kolektoru bylo naprosto mimo realitu a bylo potřeba tedy navrhnout umístění kolektoru o reálných rozměrech, při splnění všech projektovaných parametrů a v tu chvíli začal boj. V této fázi jsem byl již ve spojení s panem Drapákem, který od začátku moc můj nápad se slinky kolektorem nepodporoval (i přesto že by na mě více vydělal), ale pochopil že nejsem nakloněn plošnému kolektoru a tak jsme v tuto chvíli začali řešit jak tam tedy napasovat dva okruhy slinky kolektoru. Mělo to být 2x 200m potrubí, vzhledem k možnostem to ale vycházelo tak, že by musely okruhy být v těsném závěsu za sebou. Oba okruhy by pak byly svedené do sběrného GT boxu (další náklady navíc) a následně z GT boxu už jen dvě trubky do domu k tepelnému čerpadlu.

Koordinační situace s umístěním dvou okruhů slinky kolektoru

Nějakou dobu jsme to nechali uležet, stejně nebyl úplně vhodný čas se pustit do realizace. Po nějaké době, kdy jsem už začal cítit nevyhnutelnou potřebu kolektor udělat, vrátil jsem se k řešení co a jak a ozval se panu Drapákovi s tím jak to tedy uděláme. Samozřejmě znovu začal s tím, že se mu ty slinky zas tak moc nezdají, že z toho nemá dobrý pocit. Slinky jsou prostě jen zástupným řešením pro malé pozemky, ale vždy a za všech okolností jsou méně efektivní a proto se také dává mnohem větší délka potrubí a více okruhů. No a proto jsme opětovně otevřeli diskuzi ohledně kolektoru a nějak jsem se asi začal ptát co by to znamenalo udělat plošný. Jakmile mi pan Drapák řekl, že by najednou kolektor byl otázkou tlustší trubky (DN40) a pouze 250m celkové délky, tak jsem zpozorněl, protože to by mohlo být to geniální řešení, které jsem tak potřeboval. Načrtnul jsem tedy variantu, kdy by plošný kolektor byl vlastně spíš podélný, uložený v jednom megálním výkopu jen s jedním zatočením na konci a vratkou zpátky. Navíc by v takovém případě odpadla úplně potřeba GT boxu, protože by potrubí vedlo přímo do domu. Celkově to vypadalo jako bezva řešení. Znovu jsem to prokonzultoval s panem Drapákem a po odsouhlasení tohoto řešení jsem ho požádal o cenovou nabídku na materiál kolektoru. Nakonec mě materiál vyšel na vcelku fajn 16 tisíc, oproti původnímu téměr dvojnásobku.

Koordinační situace s umístěním finální verze kolektoru

Výkopy

Sešli jsme se na pozemku s naším místním bagristou už v plánovaných 7h ráno, protože jsem tak nějak očekával, že to zabere minimálně 8 hodin času a chtěl jsem mít raději rezervu. Jak já se zase ve svých odhadech mýlil :D, už klasika. Hned po příjezdu jsem začal poklízet bordel, co bránil v cestě výkopu. Jakmile dorazil bagrista tak mi hned začal pomáhat, pak nabral na velkou lžíci zbytky betonu z různých betonáží a další suť a hodil mi to na hromadu, kterou mám pro suť vyčleněnou. Začal porovnávat hromadu štěrku aby nám nebránila ve výkopech a já pak přeházel paletu kamenů co stála přesně v dráze výkopu. Potom jsme si prošli celou dráhu výkopu a řekli si co a jak, jak dlouhé má být a kudy musí vést s tím že musíme dodržovat mírný spád, popřípadě alespoň rovinu. Ve špičce našeho pozemku byl bagrista už trošku skeptický k zamýšlenému plánu ale poměrně rychle díky bohatým zkušenostem navrhnul řešení. Docela ho pobavilo, když jsem mu řekl že na papíře to vypadalo OK :D.

Se samotným výkopem jsme začali u domu, bylo potřeba se prokopat až pod základ, skrz který zedníci připravili trubky do domu. Ty jsme poměrně rychle našli, byly zapěněné a po odškrábnutí pěny okamžitě zpřístupněné. Celkem povedené prostupy, jen bych je dneska udělal drobně jinak a na jiném místě.

Pokračovali jsme s vykopáváním směrem od domu k plotu a pak již podél plotu souseda dozadu k plotu s polní cestou. V této fázi už jsem si vzal laser, stativ a nivelační lať a začal jsem postupně měřit hloubku výkopu tak aby byla v mírném spádu. V tomto místě jsme byli v absolutní hloubce zhruba 1 – 1,1m. Postupně jsme se svažovali směrem k polní cestě až na zhruba 1,2m a po zatočení směrem do cílové destinace ve špici našeho pozemku jsme sjeli až na 1,3m absolutní hloubky. Půjde tudy později přepad z dešťové nádrže a nechtěl jsem riskovat že se potrubí nějak významně potká. Odtud jsem se snažil už držet víceméně rovinu a ani nijak neklesat. I tak jsme ve špici pozemku už byli v hloubce 2,2m. Bohužel i na pohled rovný pozemek se reálně o metr sem, o metr tam liší.

Když jsme byli s výkopem zhruba v polovině, zhodnotili jsme že je nejvyšší čas změřit jak jsme na tom a kam až se musíme prokopat aby to vyšlo. Nemohl jsem najít pásmo, ještě že bagrista je soused tak skočil do garáže pro své. Změřili jsme to a označili jsme si ve špici pozemku kam až musíme.

Natažení a uložení trubky

Když jsme dokončili výkop pustili jsme se do rozmotávání trubky. Napadlo mě že bude nejlepší celý balík dokoulet na polní cestu a tam rozbalit. Rozbalování bylo docela utrpení, ono taky rozbalit a zkrotit 250m stočené trubky není žádná sranda. Ujal jsem se jednoho konce a šel podél plotu, snažil jsem se i točit proti spirále aby se trubka narovnala, pokračoval jsem dál až za pozemek souseda, takže zhruba 140m, pak jsem se vrátil zpět a bagrista vzal druhý konec a natahoval druhou polovinu trubky, zatímco jsem držel trubku tak aby se nekroutila. Nakonec s vypětím všech sil se nám podařilo to klubko hadů zhrotit a trubka, se hezky vyrovnala. Oba konce jsme pak hodili přes plot a dotáhli k domu. Nasadili jsme kaučukovou izolaci a pospojovali izolačkou, zasunuli jsme trubku do chráničky Kopoflex DN110 a vrazili do baráku. Šlo to až neuvěřitelně hladce, čemuž se mi skoro nechtělo věřit.

Pak jsem se vypravil na procházku ~120m dlouhým výkopem a rovnal trubku tak aby držela v krajích výkopu. Na konci už jsem začínal drobně plašit, že to nevyjde a tak jsem prohlásil “to nevadí, stejně jsme tu ve víc jak dvou metrech, tak to kdyžtak zahnem nahoru” 😀 pohled bagristy byl k nezaplacení ale naprosto v klidu mi řekl “to by asi nefungovalo” a v tom mě to trklo, že se celý den babráme s tím aby byl výkop v mírném spádu a já bych pak ohnul tu trubku nahoru – občas mi to prostě nepálí. Naštěstí se katastrofický scénář nekonal a výkop vyšel úplně tip ťop na centimetry přesně.

Jakmile bylo vše porovnané, pustili jsme se do zahrabávání pracně vykopaného výkopu. Postupovali jsme od konce, vždy jsem nohama držel trubky v krajích a bagrista zahrnoval přední lžící postupně celý výkop. Když jsme se blížili k domu tak mi bagrista signalizoval, že je načase zapěnit studniční pěnou chráničky. Pustil jsem se tedy do pěnění a on zatím hutnil a planýroval zakopaný výkop. Když měl hotovo dorazil k baráku, že to zasype. Pěna už nelepila, byla sice trochu vláčná ale to může tvrdnout i podzemí tak jsme zasypali i posledních pár metrů výkopu u domu.

Výsledkem 12ti hodinové šichty pak jsou dvě trčící trubky ze země v technické místnosti, člověk by si až řekl co na tom trvalo 12 hodin.

Závěr

Pokud se vás také týká nebo bude týkat realizace zemního kolektoru pro tepelné čerpadlo tak se ozvěte panu Drapákovi ideálně už v průběhu projektové přípravy, je potřeba zohlednit prostup do objektu a to ideálně v dimenzi 2x DN150 KG potrubí. Respektive jednu trubku pro každou trubku kolektoru. Někdo dělá propojení až uvnitř objektu. Tyhle prostupy si hlavně zrealizujte tak aby obě trubky následně vedly hezky po zdi a tepelné čerpadlo šlo nějak rozumně umístit do prostoru. My to máme dost na dvě věci a tak ještě musím vymyslet jak ty trubky poohýbat a přivést kam potřebuji.

No a největší zárukou úspěchu je mít k ruce další pomocníky. My jsme to zvládli jen s bagristou a patří mu velký dík, nicméně mít ještě další pár rukou by rozhodně neuškodilo.

Líbil se vám tento článek? Přidejte se k 108 sledujícím a dostávejte informace o nových článcích ve chvíli kdy je vydáme. Klikněte a zadejte svůj email, nemůže to být jednodušší.