Někteří už vědí a čekají až se začnu věnovat tématu chytrá domácnost. Pro mě je to celkem důležitá součást domu a úvahám o tom jak postavit tu ideální chytrou domácnost pro naše účely se věnuju už od začátku úvah o tom, že bychom vůbec stavěli dům. Jako většina lidí, co už někdy chytrou domácnost řešili jsem se dřívě věnoval pouze ochytření stávajících nemovitostí a tak jsem neměl mnoho nebo spíše žádné zkušenosti s tím, jak by měla být koncipována chytrá domácnost, zejména co do rozvodů, pokud se řeší hned na začátku. Pustil jsem se tedy do výzkumu. Velkým přínosem pro mě byl blog Vodníci, kde jsem načerpal jak na blogu tak i poté na osobních srazech, které se čas od času konají, docela dost zajímavých podkladů. Na základě zjištěných informací jsem se pak pustil do několika směrů.
Co řešit a jak je to s těmi rozvody
Musel jsem si vyjasnit co bychom vše chtěli ovládat, měřit a automatizovat. Světla jsou jasná, s tím dnes začíná automaticky každý, nicméně je to to nejméně důležité. Ovládání světel nic neuspoří a dělat chytrou domácnost jen kvůli světlům je čirý nerozum, nicméně je to vždy dobrý začátek ale nemělo by to tam končit. Pak přicházely další nápady, řízení vytápění, ventilace, žaluzie, bezpečnostní systém…
Pojďme si to hodit přehledně do nějakého seznamu.
- Světla – řízení pohybem, kontaktem, vypínači, mobilem, hlasem, automaticky
- Vytápění – řízení tepelného čerpadla na základě vstupů ze senzorů
- Větrání – řízení rekuperace podle dat ze senzorů (vlhkost, CO2)
- Stínění – řízení žaluzií dle polohy slunce, požadavků na teplotu, ročního období a třeba i dle stavu oken (otevřeno/zavřeno)
- Brána, branka, zámky – ovládání brány, zámku branky a vchodových dveří. Zvonek s možností notifikace na telefon. Možnost vzdálené kontroly a umožnění přístupu
- Metriky spotřeb – elektroměry a vodoměry (měření jednotlivých místností či spotřebičů, měření vody z řádu a dešťové vody)
- Metriky jiné – teplota vzduchu, teplota podlahy, vlhkost, tlak, intenzita světla, CO2, stavy nádrží, síla větru, aj.
- Bezpečnost – senzory pohybu, čidla otevření, kouřové detektory, senzory zatopení, elektroventil pro uzavření vody, vypínatelné zásuvky u kritických spotřebičů aj.
Tento seznam je asi tak 99% všeho, něco se třeba změní v průběhu realizace, něco třeba ještě přidám. O všem budu postupně psát další články.
Osvětlení
Světla
Osvětlení je možné v rámci chytré domácnosti řešit různými způsoby. Nejvíce používaným řešením a cenově víceméně nejpřijatelnějším je provedení rozvodů ke světlům tzv. do hvězdy, je možná různá granularita. Od varianty kdy každé jedno svítidlo je připojené do rozvaděče samostatně až po variantu kdy jsou do rozvaděče natažené kabely pro celé místností popř. funkční celky jako (kuchyně, jídelna, obývák, jeden pokoj, druhý pokoj, …). První varianta je asi nejnákladnější, poslední je víceméně nejlevnější a svým způsobem reflektuje téměř běžnou instalaci světelných okruhů. V rozvaděči je pak každá větev, či každé svítidlo ovládané pomocí relé. Je to současně asi nejjednodušší varianta, zároveň ale neumožňuje nic víc než pouhé spínání osvětlení, neumožňuje stmívání apod.
Další možností o které jsem příliš neuvažoval ani jsem nezjišťoval podrobnosti je využití standardu DMX, je to standard ovládání osvětlení zejména pro účely hudebních vystoupení, popřípadě ve filmovém průmyslu. Do domácností tento standard už také pronikl. Jedná se o sběrnici, kdy každé světlo je připojeno k této sběrnici a je přímo adresovatelné. Řešení je to zajímavé, akorát provedení rozvodů je trochu náročnější. Jsou ale tací, kteří touto cestou jdou a pochvalují si to i co se týče ceny, protože svítidla se dají zakoupit za rozumné peníze v číně a s kvalitou to prý není nejhorší. Zároveň existují i knihovny například pro Arduino, tak asi není úplně problém si i vyrobit řídící jednotku ke konvenčním světlům. DMX pak umožňuje nejen spínat osvětlení ale řídit také jeho intenzitu, barevnost apod.
Třetí a námi zvolenou možností je tak trochu kombinace rozvodu do hvězdy (bez ovládání přes relé), a světel založených na standardu ZigBee a to zejména Philips Hue. V nabídce jsou jak žárovky tak pak celá světla do interiéru i exteriéru. Výhoda ZigBee je, že se jedná o meshovou technologii a tak každý prvek v systému (kromě čidel a jiných bateriových zařízení) funguje jako router a prodlužuje dosah celé sítě, lze tedy dosáhnout i sítí rozlehlých několik stovek metrů. Zároveň odezva na povely je dostatečně rychlá a tak není znatelný rozdíl proti konvenčnímu ovládání osvětlení. Výhodou je snadná instalace i dodatečných zařízení ať už světel nebo vypínačů. Nevýhodou je pak trochu vyšší cena. Zvažujeme na některých místech kombinaci spínání přes relé hloupých žárovek a pak spínání přes ZigBee tam kde to dává smysl i kvůli požadavku na stmívání a automatizaci scén. Výhodou je pak úspora místa v rozvaděči, kdy není nutné mít tolik relátek. Pokud jde o ZigBee, je to technologie u které věřím že má budoucnost.
Vypínače
U vypínačů je vesměs jediná správná cesta, i když vám budou některé firmy nabízející chytrou domácnost, tvrdit něco jiného. Dle mého názoru je nejlepší vypínače mít rozvedené do hvězdy a to běžnými (ideálně však stíněnými) kabely pro počítačovou síť s označením CAT, pro rozvody vypínačů pak stačí CAT 5E se stíněním FTP, STP, apod. nedoporučoval bych UTP kvůli tomu, že při nedostatečném oddělení od silových rozvodů může dojít k indukci ve vedení a pak spouštět světla apod. tyto problémy lze řešit samozřejmě i softwarovou cestou tzv. debouncingem ale není od věci tomu alespoň trochu předcházet. Do každého vypínače budeme vést minimálně jeden ale spíše dva síťové kabely, kromě slaboproudého signálu 24V sepnuto/rozepnuto, budeme po zbylých vodičích vést například napájení pro orientační diody a také na ně připojíme senzory 1W teploty, vlhkosti a tlaku. Těm se budu také věnovat v některém z dalších článků. Na trhu jsou nějaké možnosti, my jsme si ale vytvořili vlastní variantu s přesnějšími a modernějšími senzory. Chybí akorát dopsat software.
V rozvaděči jsou pak všechny vypínače svedené do řídící jednotky do jejích digitálních vstupů. Signál z vypínače pak řídící jednotka zpracuje a na základě nastavených parametrů s ním provede nastavenou akci. Například vyšle signál Philips Hue osvětlení že se má rozsvítit nebo zhasnout.
Vytápění a větrání
Toto je asi nejkomplexnější téma a budu se mu věnovat více v samostatném článků až nastane vhodná doba a to ve chvíli kdy budeme mít konečně rozhodnuto od jaké značky pořídíme tepelné čerpadlo a rekuperaci. Nicméně alespoň obecně pro vaší představu. Existuje několik možností jak se tepelná čerpadla a rekuperace řídí.
Modbus (Sběrnice RS485)
Asi nejlepší variantou je využití sběrnice RS485 s protokolem Modbus. Umožní datově po sběrnici posílat povely či data ze senzorů a současně umožňuje číst data a nastavení z připojených zařízení. Jedná se o průmyslovou sběrnici a je velice spolehlivá. Z tohoto důvodu byla přítomnost sběrnice RS485 jedním z požadavků jak na naší řídící jednotku tak pak je to jedním z požadavků na zařízení jako je právě tepelné čerpadlo a rekuperace.
Měl bych také zmínit i existenci Modbus TCP, kdy jako fyzická vrstva slouží počítačová síť a jako komunikační vrstva slouží protokol Modbus.
Webové rozhraní
Některá zařízení současně nabízí i své webové rozhraní a umožňí připojit svá zařízení k síti, je to určitě super přidaná hodnota ale není vhodné aby to byla jediná možnost, bohužel přítomnost webového rozhraní ještě současně neznamená přítomnost nějakého rozumného API pro řízení z nadřazeného systému chytré domácnosti.
Analogové řízení 0-10V
Poslední možností, často k vidění u rekuperačních jednotek a umožňující jen základní řízení výkonu je vstup a výstup 0-10V. Vstupem lze nastavením hodnoty 0-10V řídit výkon od 0-100%, nic víc a nic míň. Pokud má jednotka i analogový výstup, můžete zpětně přečíst jaký výkon je nastavený, třeba když řízení probíhá nástěnnou jednotkou výrobce a chcete sledovat jaký výkon je zrovna nastavený. Není od věci mít tyto IO na jednotce k dispozici ale spíše preferujte jedno z výše uvedených řešení.
Stínění
Zdroj: www.vodnici.net
Pro stínění budeme mít předokenní hliníkové žaluzie. V pasivním domě je stínění velmi důležité aby nedocházelo k přehřívání interiéru solárními zisky přes okna. Proto je automatizace stínění jedna z nejdůležitějších částí. Ovládání je řešené podobně jako u osvětlení, ke každé žaluzii se natáhne vedení, které bude spínané relátky, budou se tím dávat povely nahoru a dolu. Až tak jednoduché to je. V případě, že chcete mít i nástěnné ovladače, stejně jako u osvětlení se natáhnout do hvězdy kabely od vypínačů do rozvaděče, kde se signál předá řídící jednotce a ta provede daný úkon s nastavenou žaluzií.
Analogicky lze samozřejmě řešit i rolety.
Branka, brána a zámky
Vzdálené ovládání brány nechceme mít řešené standardně přes dálkový ovladač ale přes řídící systém chytré domácnosti. Příkazy pak budeme dávat buďto mobilem ručně, popřípadě hlasem. Doplnění o tlačítko nebo dálkový ovladač je možné vždy v budoucnu. Pro řízení brány ale chceme zejména snímat případné překážky, budeme mít nakonec vzhledem k omezením daných naším pozemkem a polohou domu, bránu dvoukřídlou. Chci zajistit aby bylo možné detekovat překážku jak mezi bránou tak i v místě kam se bude brána otevírat aby nedošlo k poškození majetku. Současně by dvě IR závory měly umožnit detekci průjezdu auta a směr průjezdu. Tedy budu schopen detekovat jak příjezd tak odjezd a případně i nastavit automatické uzavření po průjezdu třeba po 1 minutě.
U branky pak chceme mít možnost vzdáleně odblokovat zámek a hlavně řešit vstup přes čip, popřípadě otisk prstu (respektive obojí) pokud tedy nenaznáme, že branku necháme trvale odemčenou. To se ještě uvidí. Posledním prvkem u branky pak má být zvonek a to ve formě tlačítka napojeného do chytré domácnosti. Kromě “sirény” v domě pak může také posílat notifikaci na mobil. Skvělá věc, kdybych potřeboval poště omlátit o hlavu že se ani nepokoušeli balíček doručit, i když předpokládám že na vesnici se toto neděje tak jako v Praze.
Zámek vchodových dveří je velké téma samo o sobě. Jak už někteří víte, vchodové dveře jsem si vymazlil a mají hodně vymakaný elektrozámek s čtečkou čipů a otisků přímo integrovanou ve dveřích. Samotný zámek pak umožňuje napojení do chytré domácnosti a nastavení mnoha režimů. Nejzákladnějším nastavením je režim den/noc, kdy ve dne se zámek při zavření dveří ihned neuzamyká v nočním režimu pak naopak okamžitě uzamkne všechny zamykací body. Tento režim jde přepínat jak přímo na dveřích tak také skrze chytrou domácnost. Dalším kontaktem je pak možnost odemknout dveře, může se hodit pro vzdálené vpuštění řemeslníka nebo uklízečky, případně souseda kdyby se něco dělo v době kdy budeme na dovolené. Může se také hodit když jste v kuchyni a někdo z rodiny zrovna dorazí na návštěvu tak můžete tlačítkem nebo jednou třeba i pomocí hlasu dveře odemknout. No a jednou z posledních funkcí je možnost nastavení setrvale odblokovaného stavu, elektronicky se tak trvale zatáhne západka a dveře drží na sekundární plastové západce a chovají se jako lítačky, lze je zatlačením zvenku otevřít. Může se hodit třeba pro vykládání nákupu nebo nákladu z auta, kdy člověk pořád chodí sem a tam a nechce se zdržovat odemykáním přes otisk. Tohle pro mě byla jedna z nejdůležitějších funkcí, už se těším až budou dveře plně řiditelné.
Metriky
Zdroj: www.aecscene.com
Bez měření různých veličin, spotřeb a hodnot nelze postavit kvalitní chytrou domácnost. Bez znalosti teploty nejde řídit vytápění, bez znalosti intenzity světla nejde úsporně řídit osvětlení a bez znalosti spotřeb nejde přizpůsobit své chování k úsporám.
Měření spotřeb
Elektřina
K měření spotřeby elektřiny někomu stačí domovní elektroměr od dodavatele energie, pokud ale chcete jít ještě dál, je potřeba znát spotřeby další. Nejvíce zajímavou spotřebou je určitě spotřeba technologií v domě a pokud elektřinou vytápíte, pak je nejspíš nejdůležitější měřit spotřebu tepelného zdroje, v našem případě to bude tepelné čerpadlo. Dále chceme měřit spotřeby rekuperace, pračky, sušičky, lednice, trouby, varné desky a zbytku kuchyně. Pak již asi spíše po místnostech. K měření jednotlivých spotřeb budeme používat elektroměry s výstupem jak pulzním tak s výstupem na sběrnici RS485 s protokolem Modbus. Je to asi nejlepší řešení pro úsporu digitálních vstupů na řídící jednotce. Navíc elektroměry s Modbusem umějí mnohem více. Umí okamžitě sdělit nejen spotřebu ale i napětí, frekvenci sítě, proud a další parametry, které můžou být zajímavé třeba pro detekci stavu připojených spotřebičů, lze pak detekovat zda běží pračka nebo už doprala, to samé sušička. Nezapoměli jsme náhodou běžet troubu? Kdykoliv se lze podívat na jakýkoliv parametr i mimo domov a pokud to lze také ihned reagovat a třeba spotřebič odstavit z provozu.
Voda
Měření spotřeby vody máme v plánu v mnohem menším měřítku. Bude nás zajímat asi hlavně podružné a tedy i sledovatelné měření celkové spotřeby z řádu, následně nás bude zajímat měření spotřeby dešťové vody a případně přidáme měření spotřeby vody pro závlahu. Současně je měření spotřeby vody jistým bezpečnostním prvkem, protože pokud dojde k nadměrné spotřebě v době kdy budou všichni mimo domov a nepojede třeba pračka, lze stav identifikovat jako únik vody a vodu uzavřít pomocí elektroventilu, ať už automaticky nebo manuálně po přijetí upozornění na tento nenadálý stav.
Měření veličin
Ve zkratce se chystáme měřit základní veličiny jako je teplota, vlhkost, tlak, intenzita světla, kvalita vzduchu a rychlost větru. Případně pak některé specifičtější jako jsou hladiny v nádržích, teplota zemního kolektoru, a jiné.
Teploty
Chystáme se měřit teploty v interiéru a exteriéru, v interiéru pak teploty vzduchu, vody v bojleru a podlah. V případě podlah pak zejména tam kde se očekávají solární zisky z velkých prosklených ploch na jih a také pro specifický účel detekce pod krbem (mělo by jít pak detekovat topení v krbu) a také podlah ve sprchových koutech kdy by pak mělo jít detekovat sprchování (může se třeba hodit pro řízení zvýšeného odtahu vzduchu z koupelny). Pro měření teplot pak budou sloužit vesměs 1Wire senzory, buďto vodotěsné v případě podlah. V případě měření teploty vzduchu pak senzory ve vypínačích v jednotlivých místnostech.
Vlhkost, Tlak, Intenzita světla
Další a spíše doplňkové veličiny budeme měřit spíše pro naší zvědavost a hlavně komfort. Pouze snad intenzita světla se bude prozatím dát využít pro lepší řízení osvětlení, aby třeba nesvítila světla na chodbě, když bude přes den dostatek přirozeného světla. Možnost řídit vlhkost zatím mít nebudeme, nicméně v projektu je počítáno se zvlhčovačem vzduchu přímo připojeným k rekuperační jednotce a pak i tato měřená veličina jednou bude sloužit k automatizaci.
Kvalita vzduchu
Veličina asi nejdůležitější pro řízení větrání, dle kvality vzduchu, spíše zjednodušeně dle hodnoty obsahu CO2 v místnosti by mělo docházet k menšímu nebo většímu větrání. Na tohle se těším asi nejvíc a doufám, že se díky řízenému větrání doma nebudu cítit unavený. Pokud jde o odpověď na otázku jak budeme měřit CO2, tak toto zatím stále řeším. Běžně dostupné senzory jsou drahé a senzory k rekuperačním jednotkám jsou ještě dražší. Takže o CO2 snad později.
Rychlost větru
Měření rychlosti větru je životně důležité pro ovládání žaluzií, narozdíl od rolet se mohou při silném větru poškodit a tak je nezbytné je vytáhnout pokud bude foukat silnější vítr. Bez měření to v tomto případě tedy nejde. Opět ale ještě nemám vyřešenu otázku jak. Nabízí se jednotky jak od výrobců žaluzií tak od výrobců třetích stran. Vesměs to ale nejsou zrovna vzhledné zařízení a o ceně ani nemluvím. Osobně se mi docela líbí zařízení od NetAtmo Wind Gauge, ale to je jen bateriové a tak zatím nevím.
Bezpečnost
Poslední a určitě důležitou kapitolou je bezpečnost. Zde to asi bude mít každý individuální. My jsme se však rozhodli nakonec neřešit zabezpečovací systém s Jablotronem protože se mi nechtělo za to za prvé dát ty peníze a za druhé mít zdvojené některé prvky v domácnosti jako třeba pohybová čidla apod. když navíc vše budeme mít zapojené do chytré domácnosti. Takže v našem případě budeme řešit zabezpečovací systém jako součást chytré domácnosti. Pokud jde o spolehlivost, věřím že bude srovnatelná s Jablotronem nebo i jiným dodavatelem zabezpečovacích systémů. S tím, že tedy nebudeme mít možnost napojení na PCO či Jablotroní bezpečnostní službu, což bychom stejně vzhledem k poměrně vysokému poplatku nechtěli.
Mimo alarm a zabezpečení proti vloupání chystám i další bezpečnostní prvky, zmíněné již v některých předchozích odstavcích a to třeba mít možnost kritické části domácnosti odstavit z provozu. Mít možnost uzavřít přívody vody apod.
Systémy řízení – řídící jednotka
Schválně jsem si nechal tuto část článku až na konec. Je totiž potřeba mít jasno v tom, co jsem napsal v předchozí části a mít už alespoň nějaký přehled o tom co je možné řešit, jak a co by jste z toho sami chtěli řešit vy. U nás jsou na trhu asi tři nejznámější výrobci řešení pro chytrou domácnost. Nejvíce protežovaným je Loxone, s tvrdým marketingem a pěkným designem. Bohužel ale pro maximalizaci zisku tlačí zákazníky do plného Loxone řešení vč. vypínačů, pohybových čidel, světel a dalších zařízení. Neříkám že to není pěkné, asi by se mi to i líbilo ale musel bych na to mít tak půl milionu nejméně a to nemám a asi i kdybych měl tak bych to za to nedal. Osobně mě dost překvapuje kolik lidí si pořídí Loxone a přitom řeší cenovky u jiných důležitějších prvků v domácnosti. Za mě tedy ano, ALE jen za předpokladu kdy investice do chytré domácnosti je třeba 2-3% z rozpočtu na celý dům. Protože ruku na srdce, u novostavby vám chytrá domácnost peníze neušetří (ne v běžném provozu), nejde na to tedy vesměs nikdy pohlížet jako na investici s jakoukoliv návratností.
Dalším výrobcem řešení pro chytrou domácnost je česká společnost iNels. Jejich zařízení jsou pěkná a jistě i funkční. Bohužel například neumožňuje bez ztráty záruky vlastní zásahy do programování systému. Cenově je na tom pak podobně jako Loxone. Nejsou však tak daleko a nemají třeba tak propracované UI aplikací. Mají ale zase jiné věci, které umí dělat moc pěkně. Třeba mě osobně se líbili jejich nástěnné ovladače s možností vlastního designu na zakázku, vlastní set ikonek, možnost nastavit si barvu podsvětlení apod., rozhodně zajímavý systém. Věřím že své zákazníky si najde, pro mě ale stále příliš drahý a hlavně by mi chyběla možnost sahat na programování systému.
Poslední a i námi zvolenou variantou je pak řídící jednotka od Brněnské firmy, kterou prodávají pod značkou UniPi a jedná se o zařízení sestávající z Raspberry Pi jakožto hlavního mozku zařízení a jejich vlastní deskou, která rozšiřuje RPi o další vstupy a výstupy. Kdy každý set jednotlivých IO má ještě submozek sestávající z procesoru od firmy STM, který se stará o obsluhu jednotlivých IO v reálném čase a komunikaci s nadřazeným systémem. Současně každý tento submodul má i hlídacího psa a pokud by se mu nedařilo komunikovat s nadřazeným systémem může Raspberry Pi okamžitě restartovat.
My jsme si pro rozsah naší chytré domácnosti vybrali jednu z největších jednotek UniPi z řady Neuron (tedy s Raspberry Pi) model L503. Cenově je to v porovnání s předtím zmíněnými systémy rozhodně menší zátěž a i co se týče rozhraní, které má jedna jednotka se jistě řadí mezi ty nejschopnější.
Model L503 nabízí:
- 24 digitálních vstupů pro připojení například vypínačů, okenních či dveřních kontaktů, elektro nebo vodo měrů s pulzním výstupem apod.
- 4 digitální výstupy, které lze použít pro spínání například externích relé nebo při nastavení na PWM k ovládání intenzity osvětlení popřípadě řízení rychlosti motorů
- 19 relé pro přímé spínání osvětlení, žaluzií, zásuvek a podobně (Maximální proud je však omezený na 5A, není tedy moc vhodné ke spínání žravějších spotřebičů)
- 5 analogových výstupů a 5 analogových vstupů jak jsem zmiňoval tyto vstupy a výstupy můžou být zajímavé pro ovládání například větrání, měření hladiny nádrží a připojení dalších analogových zařízení, u této jednotky jich je opravdu slušné množství
- Sběrnice pak jednotka nabízí celkem 3, hned dvě samostatné sběrnice RS485 pro Modbus a také jednu sběrnici 1WIRE pro připojení až 15-ti zařízení s délkou sběrnice do 100m
Je velmi pravděpodobné, že nám tato jedna jednotka nebude sama o sobě dostačovat ale velkou většinu toho obhospodaří a bude sloužit jako hlavní řídící systém. Všechny řídící systémy budou běžet na Raspberry Pi v této jednotce. Například NodeRED, Homebridge, MQTT a další. Co se týče dalšího HW, zvážíme dokoupení budťo jednotek UniPi Extension popřípadě Papouch a také pracujeme na vlastní řídící jednotce/doplňkové jednotce SmartCrumbs, které se budu v budoucnu také věnovat i zde na blogu. Nicméně asi vždy primárkou naší chytré domácnosti bude právě jednotka od UniPi a věřím že jsem si vybral dobře.
Jednotka mi už totiž dorazila a měl jsem možnost se s ní seznámit. Je to poctivý kus zařízení a i SW už mají slušně propracovaný. Je totiž možné jít téměř jakoukoliv cestou. Přímou podporu má UniPi pro Mervis, ke kterému také dostanete doživotní licenci a je to systém pro programování PLC počítačů hodně podobný jiným systémům jako je třeba Loxone nebo iNels. Nebo máte možnost jít cestou API, které v UniPi říkají EVOK a ta umožňí zařízení ovládat z jakéhokoliv nadřazeného systému jako je třeba NodeRED, u mě tedy zatím vede tento přístup. Každému z těchto dvou přístupů se budu věnovat v samostatném článku, ačkoliv je dost možné že setrvám u EVOKu.
Pokud z nějakého důvodu nevěříte Raspberry Pi a jsou tací ;), tak pak nesmím zapomenout zmínit, že v UniPi přišli na trh s řadou zařízení Axon, kde hlavním řídícím počítačem není RPi ale průmyslový čtyřjádrový počítač s 1GB RAM a 8GB EMMC paměti, a právě tato paměť je to co hlavně odlišuje RPi a tento počítač z pohledu spolehlivosti. Protože Raspberry Pi není špatný počítač ale jeho slabým článkem (i když omezeně řešitelným) je právě využívání SD karet jako hlavního úložiště. Při velkém množství zápisů pak může karta odejít a tím sundá celý jinak spolehlivý systém. Pokud je toto něco čeho se obáváte, řešením je buď zvolit řadu Axon nebo používat v Raspberry Pi SD kartu pro průmyslové použití. Za sebe jsem ale zvolil pro mě velmi dobře známé prostředí Raspberry Pi, kdy mi ještě ani jedna fyzicky neodešla a to jich mám doma mnoho již od první verze. Selhání karty jsem již ale zažil a často, ruku na srdce, jsem si ho způsobil sám právě tím, že jsem na ní příliš zapisoval třeba do databáze apod., pokud se uživatel vyvaruje takového zatížení, může mu jedna SD karta sloužit spolehlivě dlouhé roky a to samé platí pro Raspberry Pi.
Tímto bych chtěl článek uzavřít a nalákat vás na další pokračování, kde vás více seznámím s jednotkou od UniPi a postupně každou jednotlivou fází v realizaci naší chytré domácnosti.
…