Šalování věnce a spíše celková příprava na lití věnce byla náročnější záležitost než jsem si původně chtěl připustit. Zabralo mi to více času než jsem očekával a i nastala potřeba dalšího páru rukou, zejména když přišlo na šalování vnějšího obvodu což už se musí dělat zevnitř, protože zvenku by to dost dobře nešlo bez plnokrevného lešení a to asi každý uzná je kvuli šalování trochu nesmysl. Zároveň mě už posledních několik týdnů tlačí čas, a to kvuli zahájení prací na šikmé střeše, chlapi už jsou ready, čeká se jen na výrobu vazníků a jejich montáž. Jenže aby mohla montáž proběhnout je potřeba mít věnec alespoň 14dní před jejím termínem takže fičím jako vítr a týrám i rodinné příslušníky, kteří mi jezdí v rámci časových možností pomáhat. Díky brácho a táto!
Pokud započítám i přípravné práce šalování věnce již zabralo zhruba 6 dní. Z toho jsem jeden celý den vázal armokoše pro věnce, kdy jsem stihl navázat armokoše pro věnec hlavní a také část pro věnec atiky. Vázání armatury je asi nejpohodovější záležitost z toho všeho. Další den ale ve skutečnosti spíše 3hodinky trvalo dát na vršek zdí za pomocí taťky armokoše a svázat je rohovýma příložkama. Šalování pak trvalo 4 dny a ještě si vyžádá jeden den na dodělání drobností a celkového zpevnění před betonáží, která je plánovaná na tento víkend.
Pokud jde o šalování přemýšlel jsem jak se toho chopit a jaká bude nejlepší varianta a jak hlavně dělat šalování v jednom člověku, přecijen OSB desky při 2,5m délce nejen něco váží, ale dost složitě se s nimi také manipuluje. Pořídil jsem si tedy dvě pistolové pumpovací svěrky od Wolfcraftu (opravdu seriózní kus vercajku). Vnitřní desky jsem se rozhodl přidělávat hmoždinkami do zdi, ale nehodlal jsem se dělat při tom množství s klasikou ale koupil jsem si mnohem pohodlnější hmoždinky natloukací (zvolil jsem rozměr 8x100mm balení po 50ks) s připraveným šroubem. Pracovalo se s nima opravdu výborně, postup byl pak vesměs jednoduchý. Posadit desku na místo, přichytit svěrkama, vyvážit do vodováhy, dotáhnout svěrky a následně co cca 15cm vyvrtat otvor skrz desku do zdi pneumatickým vrtacím kladivem, zatlouct hmoždinku a dotáhnout utahovákem. Takto přichycené desky držely hodně pevně. Každou další průběžnou desku jsem vždy přichytil napřed svěrkami, následně prkýnkem k předchozí desce a po úplném vyrovnání opět hmoždinkami. V rozích jsem pak používal ocelové L profily na zpevnění rohu a napojení desky v následném směru. Tímto způsobem jsem obednil celý vnitřní obvod až na část nad schody, kde se nedalo tímhle způsobem pracovat. Hmoždinek se na bednění vnitřního obvodu, který činil úctyhodných 57,5m (z čehož bylo možné přichytit tímto způsobem 48metrů desek), použilo něco málo přes 100ks.
Na šalování vnějšího obvodu bylo ale potřeba najít úplně jiný způsob. Po brainstormingu s tátou a jeho kamarádem jsem došel k tomu, že bude nejlepší odměřit výšku vnitřní desky od hrany cihly, provrtat zde díru 8mm a stejnou výšku přenést na protilehlou desku a navrtat do ní silný vrut (někdo spíše zvolí hřebík, ale já radši pracuji s vruty). Na vruty se deska pak postaví (zde už jsou potřeba dva lidé – ačkoliv by se to dalo s vypětím sil zvládnout i v jednom) a na každém konci se deska zajistí pérem z roxoru, které jsem si předtím ráno narychlo naohýbal. Když je deska zajištěná zkontroluje se její usazení vodováhou a v maximální míře doladí, následně se vezme dlouhý vrták do dřeva a těsně nad cihlou skrz již navrtanou díru ve vnitřní desce se provrtá i díra do desky vnější. Skrz otvory se následně nasune závitová tyč průměru 8mm s matkou a podložkou na konci a na vysunutý konec se také nasadí podložka a matka a celý spoj se zlehka dotáhne. Toto se udělá na každé desce 2,5m na začátku, konci a uprostřed (doufám že to bude stačit). Před festovním dotažením všech spojů je potřeba mezi obě desky vložit rozpěru stejné šířky jako je zeď v našem případě 175mm pro nosné zdi a 115mm pro příčky. My jsme použili prozatím střešní latě, které ale následně nahradím roxory, které půjde zalít celé do betonu. Když už je rozpěra vložená nic nebrání tomu pořádně na fest dotáhnout všechny závitové tyče. Zde se mi velice osvědčil právě rázový utahovák, protože díky rázům se tolik neprotáčí celá závitovka a spoj se podaří ve většině případů dotáhnout hodně silně i bez přidržení matky na protilehlé straně spoje. Tímto způsobem jsme udělali celé vnější bednění a v rozích akorát jsem přidával ocelové L profily a také vruty napřímo skrz OSB desky a tím je stáhl k sobě. Pocitově je bednění opravdu pevné. Před betonáží přesto dodělám několik věcí, již zmíněné nahrazení latí roxory správné délky, a v místě rozpěrných roxorů navrtám proti sobě páry děr a stáhnu bednění vázacím drátem 1,8mm aby nedošlo pro změnu k rozjetí desek od sebe až se do nich opře beton. Naohýbám také další péra z roxorů a po obvodu s nimi zpevním desky proti rozjetí jako další pojistku. Musím také v rámci možností zpevnit desky věnce nad schodištěm kam se nedá moc dobře dostat, je tam ale okno tak zkusím využít mimo jiného také pumpovací svěrky, které desky po dobu tuhnutí betonu udrží na místě. Pokud to půjde přidám alespoň pár hmoždinek na vnitřní desce a také vázací drát a péra z roxorů. To by bylo aby to nevydrželo ;). Lití v tomto místě bude také zajisté zajímavé a adrenalinové.
Zajímavostí pak je, že celý šalung vychází na 92,7bm, což přeloženo je 18,5ks OSB desek formátu 2500x675x22. Kdybych na to kupoval desky nové stály by kolem 8400Kč. Naštěstí se podařilo z velké části vyšalovat již jednou použitýma deskama na šalování stropu a překladů a dokupoval jsem jen 4ks desek 2500x675x22. Celý šalung věnce tak nevyšel na velké peníze, přesnou částku nevím, ale bylo to zhruba do 3000Kč, budu-li počítat jen nově kupovaný materiál.
Tímto bych nyní věnec prozatím uzavřel a určitě se pochlubím následným článkem s tím, jak věnec dopadne. Případné dotazy k šalování rád zodpovím v rámci komentářů tak jako vždy, tak se nestyďte a ptejte se pokud něco není jasné. Nyní už se můžete pokochat fotodokumentací.
…